Jarní období – od poloviny března do konce května
Jarní péče o trávníky od cca 15. března do konce května stručně:

  • ihned po roztátí sněhu rozhrábnutí či odstranění „krtinců“, vyhrabání zbytků listí, odstranění jiného nežádoucího odpadu z trávníků
  • ihned po roztátí sněhu případná aplikace fungicidů proti plísním (plíseň sněžná) a tzv.“startovací“ hnojení rychle působícím dusíkatým hnojivem
  • konec března – kontrola a příprava hadic, postřikovačů, závlahových systémů, sekaček a dalšího vybavení
  • od konce března po celé jarní období je možné provádět provzdušnění a vylepšení povrchu pískem nebo prosévanou ornicí či trávníkovým substrátem (potahování),
  • od počátku dubna do poloviny května – prořezání, odstranění stařiny, dosevání travního osiva, hnojení, urovnání a válení povrchu
  • od poloviny dubna po celé jarní období – pravidelné a časté kosení, zalévání (pozor na zamrznutí vody pozdním mrazem!),
  • od počátku května – chemické odplevelování

Jarní péče o trávníky od 15. března do konce května více informací:

Trávníky jsou po zimním období v našich klimatických podmínkách vždy více či méně poškozené – podle toho, jaký byl průběh zimy a jak byly trávníky na zimu připraveny. Snažíme se tedy co nejdříve poškození trávníků napravit a přimět trávníky k rychlému růstu a obnově. Je však třeba vědět, že pro větší zásahy do porostu trav, jako je vertikutace nebo pro aplikaci chemikálií, potřebujeme již opravdu teplé jarní počasí. Dlouhodobý velký mráz by čerstvě prořezaný trávník mohl poškodit a chemikálie by ztratily účinek. Proto péči o trávníky na jaře zahajujeme rozhrábnutím či odstraněním „krtinců“, vyhrabáním a vyčištěním zbytků listí a jiného nežádoucího odpadu. Pro urychlení jarního „probouzení trávníků“ vyhnojíme celoplošně trávníky rychle působícím dusíkatým hnojivem. Hnojení musíme provést rovnoměrně, aby na trávnících nevznikly tmavší a světlejší mapy. Přesné a rovnoměrné hnojení lze nejlépe provést pomocí rozmetadla hnojiv. Tyto práce provádíme v březnu, ve zvlášť příznivých letech je možné začít již koncem února.
Velmi často bývá trávník v zimě poškozen sněžnou plísní. Proto ihned, jakmile to počasí umožní, aplikujeme fungicidy, které působení plísně zastaví. Pokud budeme pracovat s fungicidy, je nutné dodržovat správné pracovní a bezpečnostní postupy pro práci s těmito chemickými látkami.

V průběhu dubna již trávníky postupně začínají plně vegetovat.
Když přestanou hrozit velké mrazy, prořezáváme (vertikutujeme) a vyhrabáváme odumřelé zbytky trav – stařinu. Odumřelé části trav odstraňujeme proto, že nám z povrchu půdy při svém rozkladu odebírají živiny, zabraňují pronikání vody a vzduchu do půdy, stávají se hostitelem houbových chorob a plísní a navíc působí velmi neesteticky. Pokud se použije profesionální prořezávač (vertikutátor), pak tento zákrok zároveň srovná drobné nerovnosti na povrchu terénu a rozruší vrchní vrstvičku půdy. Navíc při pravidelném prořezávání dochází k potlačení mechů a mechanickému odstraňování části plevelů.
Ihned po jarním prořezání doséváme travní osivo. Důležité je použití podobné směsi osiva jako při založení trávníků. Použití jiné směsi by mohlo znamenat odlišný vzhled trávníků v místech, kde by tato „nová“ směs vyklíčila a zapojila se (např.tam, kde přes zimu došlo k výpadku trávníků v důsledku působení plísní).

Po vertikutaci je také možné trávníky uválet lehkým válcem. Válení se provádí opravdu pouze v nevyhnutelném případě.
Souběžně s dosevem trávníky vyhnojíme granulovaným vícesložkovým hnojivem. Před prvním hnojením vícesložkovým hnojivem je žádoucí změřit pH. Přesněji si tak určíme složení vícesložkového hnojiva. Pokud chceme mít trávníky dokonalé, budeme hnojit v květnu ještě 1x. Opět je potřeba dát pozor na rovnoměrné rozprostření hnojiva. Je možné provádět také hnojení přes list kapalným hnojivem. Granulovaná hnojiva se však používají mnohem častěji. Pro správné dávkování živin při hnojení trávníků je vhodné sestavit si plán hnojení. Lépe se tak vyhneme tomu, že bychom trávník zbytečně přehnojili nebo naopak hnojili málo.

Pokud povrch půdy a vegetační vrstva trávníků vyžaduje srovnání a vylepšení, tak ihned po vertikutaci potáhneme povrch trávníků vrstvičkou písku, nebo proseté ornice, či vyzrálého prosetého kompostu. Můžeme také použít vhodný již namíchaný trávníkový substrát. Složení takového substrátu je nutné přizpůsobit konkrétním zjištěným potřebám. Aby bylo možné konkrétní potřeby s jistotou určit, je vhodné alespoň jednou za dva až tři roky provést kontrolní rozbor půdy.
Potřebný materiál zvládneme na malé ploše rozvézt pomocí koleček a pečlivě jej rozhrabat širokými hráběmi. Na větší zahradu je pro menší časovou i ekonomickou náročnost lepší využít profesionálního vybavení a nechat si potažení provést pomocí samochodné pískovačky a zatahovacích sítí. Maximální vrstvička potahovacího materiálu pro jedno potažení je do 10 milimetrů. Potahování se dá provádět vícekrát po sobě cca vždy za měsíc – to pokud je povrch trávníku velmi nerovný nebo je potřeba výrazněji postupně vylepšit vegetační vrstvu.

Jarní prořezání, dosetí, hnojení i potahování substrátem je zpravidla možné provádět celý duben i po většinu května. Celkově se tímto souborem pěstebních opatření spolu s pravidelným a dostatečně častým sekáním velmi pěkně zahustí a omladí trávní drn. Během dubna zkontrolujeme a připravíme zavlažovací zařízení, které máme k dispozici. Ten, kdo pěstuje trávník delší dobu, už ví, že bez umělého zalévání neudrží v ČR stále zelený trávník od dubna do října. Přirozené srážky bývají nerovnoměrné a jejich množství nevyzpytatelné. Na přírodní vláhu se nelze spoléhat zejména po přihnojení, vertikutaci nebo aerifikaci, kdy je důležité zavlažit ihned po těchto operacích. Pokud jsou trávníky příliš proschlé, nemůžeme aplikovat chemikálie. Většina plevelů, které se u nás v trávnících vyskytují, snáší sucho lépe než trávy. To proto, že koření hlouběji a pro vodu si kořeny lépe „dosáhnou“. Je tedy zřejmé, že pokud chceme mít zdravý, stále pěkně zelený a pružný trávník, musíme mít připravenu možnost dostatečně zalévat trávníky po celou dobu vegetace – a to i v jarním období. Proto je pro pěstitele trávníků nezbytným vybavením minimálně hadice se zavlažovači. Poměrně často již u nás instalujeme stálé automatické závlahové systémy pro zavlažování trávníků s podpovrchovým rozvodem vody a uložením trysek. Trysky jsou vytlačeny nad povrch trávníků tlakem vody a po ukončení zavlažování se zase zasunou do pouzder pod úroveň terénu, takže nepřekážejí při kosení.

V průběhu dubna se na dobře udržovaných trávnících stihne i několik sečí, proto je konec března a začátek dubna posledním vhodným okamžikem pro údržbu či nákup vhodné sekačky. Základní úkony při údržbě sekaček spočívají v kontrole, doplnění či výměně olejových náplní a nabroušení nebo pořízení nového nože. Při nákupu nové sekačky zvažujeme zejména dva faktory:

  1. velikost pozemku, který budeme sekat (nad 2000m2 je sekačka traktorového typu už nezbytná)
  2. možnosti servisu zakoupené sekačky (lépe nakupovat u zavedeného a nepříliš vzdáleného dodavatele).

Pokud chceme mít co nejhezčí a nejkvalitnější trávníky, měla by mít sekačka možnost sbírání posečené trávy.

První jarní sečení trávníků se snažíme udělat na co nejnižší výšku. Odstraníme tak maximum odumřelých listů a podpoříme odnožování jednotlivých rostlin trav. V mnoha případech je prvním sečením trávníků vlastně zároveň sbírání vyhrabané stařiny po vertikutaci. V průběhu května je sečení trávníků nejčastější činností na zahradě. Pro intenzivně pěstované reprezentativní a rekreační trávníky je sečení samozřejmě nejdůležitější a nejčastější pracovní operací během celého vegetačního období. Ten, kdo chce mít trávník opravdu jako hustý zelený koberec, seká během roku (od dubna do počátku listopadu) 40-50 krát – to v případě, kdy je v suchých obdobích trávník zavlažován a během roku pravidelně přihnojován. V období největšího růstu, tj.v květnu, se dobrý trávník seká 2-3x v týdnu. Je potřeba používat vhodnou sekačku a mít vždy dobře nabroušený nůž.

Sekání s nevhodnou sekačkou může trávník poškodit (např.koleje po příliš těžké sekačce). Sekání s tupým nožem je na trávnících vidět (tupý nůž potrhá listy, konce listů pak zaschnou). Nepokosený trávník může aktuálně znemožnit užívání zahrady k rekreačním a sportovním aktivitám. Dlouhodobě nekosený trávník znamená následnou zdlouhavou a nákladnou regeneraci nebo úplnou rekonstrukci trávníků. Tyto špatné postupy při sekání trávníků pak mohou zkazit dojem z celé zahrady.
V polovině května začíná období vrcholícího růstu trav i plevelů v trávnících. Je to tedy nejvhodnější okamžik pro chemické odplevelení vhodným druhem herbicidu.

Pro chemické odplevelení v již založených trávnících používáme vždy pouze selektivní herbicidy! Chemické látky působí na vegetující rostliny a nejlépe vstupují do těla rostliny přes mladé listy. Jsou-li dodrženy všechny zásady pro správnou aplikaci, je chemické odplevelení velmi účinné. Samozřejmostí musí být dodržení bezpečnostních pravidel při práci s chemikáliemi. Když přistupujeme k použití chemických přípravků, je na místě vždy zvážit, zda není bezpečnější takový zásah svěřit odborné firmě, a to zejména s ohledem na nutné materiální vybavení, znalosti a zkušenosti a na možné nebezpečí způsobených škod.

Odstraňování plevelů mechanicky je také možné, a to v případě, kdy se v souvislém trávníkovém drnu vyskytují pouze ojedinělé rostlinky vytrvalých plevelů. Mechanické odplevelování se provádí vypíchnutím nebo vyřezáním plevele i s kořenem.
Poměrně náročnou operací při údržbě trávníků je provzdušnění (aerifikace) trávníků a následující nutné potažení povrchu trávníků pískem nebo substrátem (ornicí) a vláčení po aerifikaci. Na běžně používaných trávnících u rodinných domů není každoroční provzdušnění nutné. Ve zhruba tříletých cyklech je však provzdušnění jediným způsobem jak dlouhodobě prodlužovat dobré fungování kořenového systému trav. Pokud se jedná vyloženě o travnaté sportovní hřiště nebo trávník zatěžovaný jako hřiště, je nutné provzdušňovat každý rok. Kvalitní kořenový systém je pro vzhled a fungování trávníků naprosto nezbytný. Zdravý a hustý kořenový systém najdeme tam, kde je pěkný a zelený trávník. Stav kořenového systému lze zjistit vykrojením půdní sondy sondýrkou na odběr kořenů. Každá vegetační vrstva se však časem utuží a bez jejího provzdušnění kořeny chřadnou. Úměrně tomu je slabší a řidší také nadzemní část rostlin trav – jejich listy, které tvoří trávníkový koberec. Aerifikaci můžeme provést na velmi malých plochách probodáním travního drnu a cca 5cm půdy ručními provzdušňovacími vidlemi. Na větších plochách trávníků se účinné provzdušnění dá provést jedině strojním aerifikátorem. Po aerifikaci je vhodné trávník přiválet lehkým válcem. Provzdušňování trávníků můžeme provádět po většinu vegetačního období.

Pokud jsme majiteli nově založených trávníků, je potřeba se v jejich první vegetační sezóně soustředit hlavně na opatrné provádění všech pěstebních zásahů tak, abychom nepoškodili zatím nedostatečně vyvinutý drn. Nové trávníky, pokud jsou dobře založené, v jarním období zpravidla pouze dostatečně zaléváme, sečeme a přihnojujeme.

Pokud chceme mít náš trávník opravdu jako krásně hustý zelený koberec a nedokážeme sami takového stavu dosáhnout, můžeme vyhledat ve svém okolí kvalitní odbornou firmu. Kvalitní firmu můžeme poznat podle výsledků (pěkný a kvalitní trávník u souseda či známého, pro kterého taková firma pracuje). Pomocným ukazatelem je jistě členství firmy v profesních odborných svazech – například profesní svaz odborných zahradnických firem Svaz zakládání a údržby zeleně nebo prestižní Český svaz greenkeeperů, jehož členy jsou pracovníci a firmy, které pečují o trávníky na golfových hřištích a jiných travnatých sportovních plochách. Odborná firma jistě ráda provede jakékoliv potřebné pěstební opatření při péči o trávníky.